Děkuji za obšírnou odpověď. Nechci se pouštět do debat o domácích porodech, protože sema jsem rodila dvakrát v porodnici, tudíž mi chybí potřebná erudice a osobní zkušenost. Nicméně - právě fakt, že se porod v nemocničním prostředí stal sterilním aktem, ke kterému jsou potřeba roušky a pláště a odpovědnost je tak nějak automaticky přenášena z rodící ženy na lékaře, je důvod, proč jistá část žen nemocnici jako místo svého porodu odmítá. Přirozený porod není choroba ani diagnóza a bylo by jistě fajn, kdyby se české porodnictví ubíralo spíš cestou podpory rodičky a eliminace zásahů do porodního procesu.

K těm vlčím instinktům - není lepší nechat na ženě a jejích pudech váhu péče o vlastní dítě? Pořád mám pocit, že na rodičku nahlížíte jako na nesvéprávné stvoření, ze kterého je potřeba dítě rychle "vyndat" a pak ho před nesterilní matkou bránit vlastním tělem, protože je přece úplně "mimo" a k péči o dvé dítě nemá dostečnou kvalifikaci.

Co udělá s psychikou tříletého dítěte policejní hlídka, odvážející jeho matku i s novým sourozencem neznámo kam? Ten křik a krev je záležitost maximálně třičtvrtěhodinová, přičemž samotný porod trvá několik hodin  během té doby dítě jistě nestrádá a není stresováno (nemá být čím) a v poslední fázi může odejít za těmi zavřenými pejsky. Třeba.

To máte těžké, pane doktore. Hromada matek lačnících po "přirozeném" porodu doma v kruhu rodiny Vám stejně bude oponovat a nepochopí. Ještěže je většina těch, které neexperimentují

příšerná blbost