Hazard v Brně - na okraj jedné mediální bouřky

Že herní průmysl si platí nejen vybrané sportovní kluby, ale i neziskové organizace typu Nadace Terezy Maxové dětem se ví již dávno. Nepřekvapilo tak, že když se radnice Brna střed rozhodla vykázat hazard za své brány, začal být tamní starosta bombardován záplavou dopisů od sportovních klubů, nadací a rádoby rozhořčených občanů. Není ani ničím pozoruhodným, když styl a argumentace jednotlivých dopisů vykazovala jisté lingvistické i stylistické podobnosti.

Co je však pozitivní, že tentokrát to principálům jednorukých banditů jednoduše nevyšlo. Když vytáhli kalibr největší a nechali za sebe lobbovat Terezu Maxovou, zvedla se vlna odporu. Neziskovky, které tvrdí, že peníze z hazardu nepřijímají, se sdružily na portálu "Nevládky bez hazardu" s jednoduchým vzkazem – „Hazard je jedna z oblastí, ze kterých prostě peníze nepřijmeme“. Účinný tlak vytvořili také novináři a jedna z nejlepších zpráv letošní okurkové sezóny byla na světě. Teď už nikdo nepochybuje o tom, že radnice Brna středu dostojí svému slibu, nepustit herny do centra moravské metropole.

Nadace Terezy Maxové mezitím vystřídala několik prohlášení. Od úvodního – jde nám o dobro dětí – přes vyčkávací – berem všechny peníze, co pomohou - až po poraženecké -  nepodporujeme zájmy hazardního průmyslu, stali jsme se obětí „lobbistických zájmů nejrůznějších zájmových skupin“…

Ono je totiž brát a „brát“. V zahraničí je dobrým zvykem, že herní průmysl nedává peníze dobrovolně a dle svého uvážení, ale je přesně definováno, na které oblasti podpory sportu, zdraví či kultury peníze půjdou. Jsou i země, kde herny musí dodržovat určitá pravidla a neroztahovat se po historických centrech, či poblikávat v blízkosti škol a dopravních uzlů. Herní rezervace bývají za městy, což „nehráče“ zřídkakdy obtěžuje a je na rozhodnutí gamblerů, jak moc se chtějí vydat na cestu a utratit výplatu.

V České republice je herní průmysl, a to i přes nedávná legislativní omezení, stále silným hráčem. Hráčem natolik silným, že neváhá do svých zájmových tlaků zatahovat neziskové organizace a využívat je jako jakýsi morální štít, který sune před sebou. MY platíme sportovní mládež, bez NÁS by zanikl kulturní spolek, díky NAŠÍ podpoře jste se tady sešli, říkají. Zapomínají však, že peníze, kterými se tak rádi chlubí, jsou peníze, které si odepíší z daní. Na jejich zisky se skládají tisíce důvěřivých a nešťastných duší. Jejich zisk je zároveň naší prohrou.

Podle analytiků z americké agentury Bloomberg se Česká republika ocitla na samém vrcholu žebříčku nejvíce neřestných zemí světa. Jinými slovy, jsme mistři světa ve sdružené disciplíně požívání drog, alkoholu, závislosti na nikotinu a patologickém hraní. S tím korespondují i zjištění Institutu pro výzkum závislostí, že každý druhý patologický hráč současně trpí alkoholismem a s pravděpodobností 65 - 85 % se stane závislým na nikotinu, při souběžném užívání metamfetaminů, zejména pervitinu.

Zbývá se zeptat, kolik měst a obcí se nezalekne jako radní na Brno-středu, a to ani, když jim napíše ta slavná Maxová.